Záloha mého starého blogu 5.díl
02.11.2005 21:56 - POVÍDKY
Opět podzim
Zase je ve vzduchu cítit mráz,zase se vrátila hejna havranů a barvy listí se snášejí na šeď chodníků města.Podzim vpadl do ulic a taky do duší lidí.Temný večery na kraji okraje a je cítit kouř pálenýho listí a komínů.Něha beznadějných večerů,marné čekání na léto v záchvěvěch zimy.Mě ale hřeje láska.Láska mý slunečný ženy s nočním motýlem na zádech.Den co den je to šílenější a s každým padajícím listem ve mě stoupá láska.Má žena se na mě dívá svýma očima,které jsou tak hluboké,že jsem se v nich dávno utopil.Beznadějně a bezbřeze.Není krásnějšího podzimu,než je ten letošní.Byl jsem taky pryč.V náručí hřebenů hor na severu,v záři slunce a oranžovýho listí topolů.Teď jsem zase s tebou a když má dlaň může držet tvou,není pro mě černých dní.A tak mi začal podzim roku pět.....
05.11.2005 09:26 - POVÍDKY
Městský noci
PRAŽSKEJ PODZIM S LÁSKOU
Tak to šlo ruku v ruce s podzimem a bylo nám fajn a na večírcích,kde se konaly narozeniny a seděli tam lidi,který jsem neznal.Pokukoval jsem po opukovém klenutí sklepení u haštalskýho kostela a bylo to celkem fajne.Však několikrát jsem prošel těmito místy,který maj zapomenutý dávný strachy a místa a genia loci starejch Foglarovskejch Stínadel.Vždyť tam kousek za kostelem bývala tajemná Řásnovka-pro ty,co už vědí..Šli jsme tou tajemnou čtvrtí,která unikla asanaci.a ty si svítila očima a když jsme tančili,líbali jsme se skrz dudlíky,neboť to byla taková dudlick párty,tak jsem věděl,že je to na věčnost. Vlnili jsme se do rytmů debilního diska osumdesátejch let a taky Bruce Sprigsteen tam byl.. Ale proč ne ,ve starým gotickým sklepení ,to bylo paradoxem nový doby,ve sklepení na základech židovských měst. Objímali jsme se až za věčnost.Kroky a úsměvy byly sehraný a ty a já jsme věděli,že patříme k sobě,snad dýl,než opukový kameny v tom sklepě,hluboko pod úrovní Prahy.Pili jsme oranžovej nápoj z bílýho rumu a šampaňský,chlast,slova a smích tekly proudem a bylo to fajn.Ženuška láska má sluneční žena byla v růžovým a na krku měla i dudlík stejný barvy.Já oranžovej,aby to bylo trochu in. Chvíli to bylo in a pak out,jak se moderně říká newspeakem začátku novýho století,století smrti technikou.Ušili jsme si na seobe bič.Zbývá jen pryč.Do lesů na Sibiř,či za polární kruh do Kanady.Jenže i tam nás dohoní konzumu vnady a neutečem tomu molochu.Nikam.Ani na ten měsíc,neb už je rozprodávanej amíkáma.Ale na to všechno jsem kašlal,když jsem tam v tom kamenným sklepení popíjeli.Oslavenkyně měla cosi kulatého za životní jubileum a dostala dopravní značku z číslicí toho jubilea.A my jsme seděli zrovna pod ní.Má láska ,já a pár šílenců.Jeden z nich si strkal cíga do nosu a do uší,však bylo narozeninový párty.A v nóbl francouzský restauraci na židovským městě....Oslavenkyně tedy dostala dopravní značku z číslem limitujícím její věk.Jenže ta značka stála zrovna vedle nás a najednou buch.Ženuška dostala po hlavě a přes její rameno buch! na mou hlavu a pak na zem.Nebejt těch koktejlů a šampáňa,byla by to pěkná šlupa.Takhle,ale máme výsadu.Já a má sluneční žena s nočním motýlem na zádech jsme asi jediný,kteří byly praštěný dopravní značkou v nóbl restauraci na židovským městě,kousek od kostela Sv.Jakuba.
Takže alespoň víme, z čeho to naše šílenství,často nehlídané v únosných mezích pramení......
Tak to byl takovej příběh páteční s mojí ženou Lenkou Můrkou Lee a mnou starym Petrákem vulgo Pipinem Chinaskim.
Ale ta cesta nočním Staromákem,přes Betlémák až k nábřeží,když se ti dva drželi za ruce v náručí oranžovejch zákoutí ,to bylo fajn.Miloval jí,vždyť poprvý spolu tančili,i když na blbou muziku.Ale šlo jim to fajně.Zatím, co někteří vyprávěli sprostý vtípky.Ale i to k večeru patří.Pak cesta noční tramvají a opět doma ve svým kutlochu na kraji okraje.Joj,bránický noci......
05.11.2005 10:54 - POEZIE
Miláčkovi pro sobotní ráno
RÁNO BLAŽENÝ
Ranní probuzení
do Tvých pih
a tepla Tvý náruče
Voníš
a tvary do kterých
mě chytáš
Všechny ty křivky a záhady
mnou klátí
když mě bortíš
Nekonečně trýznivá
je cesta
do Tvého klína
a prsy se vzpínají
proti mě
Ostrorůžové bradavky
zdraví mě
když otevřu ráno oči
A není dalších přání
vše vyslyšeno již
Tvé řasy Tě zamknou
když spíš
a další den klepe na víčka
.11.2005 11:00 - POEZIE
Akorát pro dnešní ráno....
VÍTR
V hlavě vítr
a na papír liji sám sebe
na hovno
na hovno
a venku zima
Mý smutky jsou k smíchu
já sám sobě k vzteku
rozházen do ulic
honěn svou bolestí
chce se řvát z plných plic
miluji svý sladký neštěstí
a mraky na nebi
nic bujarého nevěstí
05.11.2005 11:03 - POEZIE
Vobčas se má uklízet....
TAKOVEJ MALEJ ÚKLID
Zaleju kytky
uklidím zbytky
a z popelníku vyberu vajgly
co ještě za něco stojí
Ostatní vyhodím
Možná umyju nádobí
mám někdy takový období
Snad něco napíšu
nebo mi někdo zavolá
a já budu rád
i když vyrušen ze sebe
Podívám se z okna
na lidi
domy
a nebe
co je ho vidět jen kousek
mezi střechami
Zas budu mít ten pocit
že nejsem si úplně zasloužen
a tak si zapálím cigaretu
a budu pozorovat
jak na mém retu
raší něco
jako podzimní vousy
06.11.2005 21:42 - POEZIE
Podzimní neděle
Nedělní večer
venku tma
vedle mě spěj dva
a tak raději piju wine
a je mi fajn
co taky dělat v tý virtuální době
jsme sami
spolu
v sobě
proti sobě
a podzim otevřel oči
uzamčený listím barevným
možná občas moc mluvím
možná málo
však hlavní je láska
a to co je i kdesi pod vlnou věčnosti
až tam
kde si dosáhnem
na kosti svědomí
kdo ví.....
10.11.2005 08:58 - POEZIE
Listopadový divný stavy
POSLEDNÍ ZPOVĚĎ
Pachuť svých hříchů
cítím v ústech času
občas se držím falešných slov
a hlasů
Svoji pýchu i svůj žal
rád bych do popelnic dal
leč potupný dny byly
a budou tu zas
světlo ještě je
však pozbylo jas
kapky dešte dopadají na ledovou
plochu
má ústa zívají
a někdo říká hochu
co naděláš
za koho ruku do ohně dáš
když ne za sebe
Dál tedy pěstuju svý peklo i nebe
tisíc let sedí mi na zátylku
a prosím alespoň o chvilku
ve který bych necítil pachuť svých hříchů
a mohl vyčistit
Augiášův chlév
od duševního hnoje
jít do boje
bez štítu čistého nemožno
dobře už bylo
bude jenom hůř
a příjde čas
kdy Bůh stáhne tě z kůže
a na hrob dají černý zvadlý růže
nebo naserou...
10.11.2005 11:36 - POEZIE
Zlej sen
DLOUHÁ NOC
Za oknem na nebi
byl stříbrnej pruh
po stropě se úlisně plazil měsíc
byly čtyři možnosti
já se převaloval na posteli
sny byly horký a dusily
Procházel jsem troskami měst
a měsíc byl zlej duch
já stříbrnej kruh
mezi freskami
a ráno bylo opuchlý
POKRAČOVÁNÍ ZDE:
www.lipner.estranky.cz/clanky/zaloha-meho-stareho-blogu-6.dil.html