TAK NÁM ZAČLA ZIMA...
Tak venku mrzne jak v ruským filmu, ale doma je dobře...Konečně jsem onlajn, ale něják nemám moc času, tedy vkládám textík, kterýž vznikl někdy kolem Mikuláše tohoto roku:
Tak je dnes Mikuláš a já mám konečně počítač a můžu psát. Tak hezký večer! Milášek hraje na klavír a já ťukám do klávesnice! Je pozdní večer na začátku prosince a já jen tak sedím a cpu slova do Nového či spíše zánovního kompu.Ale jde to, a to není špatný, říkám si. Měl bych jít alespoň pohladit svojí milovanou ženu, myšičku moji, lásku moji jedinou, neb já tady sedím u kompu a cpu do něj svý slova, zatímco mýho miláška bolí zoubek.A já tady sobecky píšu…No, nic, takovej je holt život. Mám taky občas takový problémy. A zuby jsou fakt svině, to vim. Tak tedy raději popíjím zvětralý ruský pívo, který mi má milovaná koupila v jednom ruským krámečku dole ve městě…I tak se dá žít…A co k tomu dodat? Jen pár slov…LÁSKA, BůH a Víra v naději. Ve svých skoro už kristových letech jsem poznal po mnohých klopýtáních, že není vše tak jasné a jiskrné, jak se na první pohled jeví…Ale i to patří k životu. Jako láska, jako bolest, jako smrt, jako naděje….Vždyť vše jsou to jen jiné strany jedné mince, která se otáči jako kolotoč života... Možná to zní moc filozoficky, ale já mám holt už od děství takový sklony, i když se najdou lidi, kteří pochybují a považují mě za idiota, či jinou odrůdu podivných jedinců…Já jsem se však s tím smířil a tak právě proto píšu tahle slova do kompu a někdy je lepší psát, než mluvit, než cokoliv. To je pouhopouhá realita života…Ani smutný, ani veselý, jen tak plout a poslouchat šepot řeky vlastního myšlení a hledat cesty, který nejsou slepý.,…. A že jich v životě za těch skoro 33 let bylo….Leč cesty páně jsou klikaté a nevíš po kterých půjdeš….Někdy se holt člověk snaží něco říci, a nakonec zjistí, že je lepší mlčet, či kývat na souhlas bez možnosti si to rozmyslet…To však nic nemění na tom, že je dnes Mikuláš, začíná Advent a dá se přiblížit Bohu. Pokud tedy chceme….,
Milášek, láska má jediná spí jak zabitá a já tu zabíjím čas nad klavesnicí a kazím si oči pohledem do monitoru. Leč, co dělat, když prsty běhají po klávesnici rychleji, než po klaviatuře klavíru…. Co však s tím nadělám…
A tak plynul čas adventní….Venky pršelo, což však na začátku prosince nebyla tak špatná zpráva…
8.12. 09
Advent postupuje blíže k Vánoční noci a obchody se plní. V sobotu jsem roztáčel kola pětiletky a měli jsme tržbu za 4 hodiny 20 táců, což kolikrát nebylo ani za celej den. V neděli napadl sníh, tak jsem se byl s myšičkou projít po zasněženým městě a podívali jsme se na vánoční trhy, prošli stánky, dali svařák a pak chtěli jít na oběd do hospody, jenže miláškovi jídlo nedonesla poněkud hodně zmatená servírka a tak jsme šli nasraně domů.
A mezi tím vším jen práce a práce a venku zima. Takže se držte a dejte si předvánoční svařáček, jako jsem si dal dnes já.
19.12.09
