Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. 6. 2007

Pokus

Léto se rozjelo a já pozoruji svojí duši při cestách městem. Zkouším pokusy co se stane, jak se budu cítít v nové situaci mé mysli. Jsem střízlivej z lásky i  z chlastu již několik dní a tak pozoruji svět. Jiná realita. Trochu zmatený se snažím, aby mi neunikaly podrobnosti a věci, které se dějí pod hladinou všedního času. Vidět vše jinak i když vlastně ještě nevím ani jak, to je účelem mého pokusu s vlastní duší.
Hledám útržky pocitů kterých se mohu chytit na své plavbě a pomalu odrážím od břehů zoufalství.
Je totiž léto, čas pokusný....
Bloumám tedy ulicemi města a dívám se po krásných ženách.
Jedna láska nedávno zemřela ještě dřív než se stačila zrodit. Bylo to rychlý jako blesk.
Tu ženu jsem si zamiloval. Malovali jsme spolu obraz, smáli se a vůbec to bylo fajn. Přesto jsem cejtil jakousi vnitřní bariéru, komunikační zeď, která mezi námi visela ve vzduchu. Chvíle dlouhýho mlčení,nucená konverzace z mý strany,to vše bylo zárodkem záhuby. A byla to překážka, která mohla zavinit rozpad lásky ještě než vykvetla. Taky možná moje odtrženost od reality a světa, kterou jsem s hrůzou pozoroval na jedný vernisáži.
Zkrátka láska na začátku léta se nekonala.Tak člověku zbyl ten pokus s vlastní duší.Alespoň něco v tý kupě zoufalství, která na mě leží....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář