Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 5. 2007

POZICE OPOZICE

Jaro se rozejlo o sto šest nebo o sto sedm.Situace na frontě není zrovna růžová a člověku hrozí neopatrnost při defensivě, pozice se otřásají v základech a na duši je žlutě a zeleně.Fosforové ticho za řevu světa zametá pod stůl liché i sudé naděje a nic se neděje. Po hostině není zrovna veselo,zbytky jídel se válí pod stolem včetně hostitele a hostů.
Město dál pulzuje a křečovitost mysli krájí budoucnost a její cáry padají mezi střepy z minula. Petrák nezemřel,jen žije kdesi za hranicí a čeká jej i život za zdí.Neví na jak dlouho a neví vlastně ani proč.Snad jen,že nezvládá žít v řevu a běhu a řítí se na něj vlastní duše rozdrásaná jizvami bytí,pití,hnití,žití a vlastní neohraničené existence.
Tak píše v zákopu a vede dál svojí poziční válku o pozice coby opozice vlastního svědomí a touhy.
Je rozechvělý a přestává rozumět běhu světa a synchronizuje svý duševní pochody podle toho co dávaj zrovna v televizi.
Líp se sledují pohyblivý obrázky, než stojatost vlastní mysli.
A venku je jaro a dává o sobě vědět. Lesní požáry a hokejisti taky vědí,kdy bránit a kdy útočit.
Jenom Petrák odejde žít za zeď a bude hledat prázdno dnů a plnost sebe.
I když možná je vše úplně jinak.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář