3. 5. 2007
OKNA JARA
OKNA JARA
Okna domů
září sluncem
Město už cítí
jaro v zátylku
Slunce se zlatým
puncem
klesá dolů
k zániku
HNUS
Cítím hnus
všech mých hrůz
oněmělý
ztracený
uprostřed prázdný cely
dost divný
je to celý
MEZIČAS
Žití v mezičase
prázdných dní
točí se to zase
o jiném se sní
holt pohoda jak prase
kdy
zbývá jen hnít
a ptát se
Pro co žít
a jak se tiše uzemnit
SNÍMÁNÍ HŘÍCHů
Snímání hříchů
v naprostém tichu něhy
a kdeže loňské sněhy
jsou
Dál kráčím dobou ledovou
a stačím přetnout míchu
bez tichého vzdychu
Pluji po stráních samoty
kde zavání dech temnoty
a vřeští bolesti
vyšinutých neřestí
spadaných do listí
tajemných dějů
Tak
obracím oči
k nebi
Tiše se směju
že nevím
kam jedu
v nekonečným tichu
NEDÁM SI
Cejtím hloubku samoty
temnoty kopku
Do prázdna kopnutý
nedám si vodku
SUMEC
Jaro to rozjelo na plný plyn
Hodila by se do uší
Janis Joplin
Slunce depky vysuší
a nadělí nálady unce
v pondělí i v neděli
chytím si zlatýho sumce
Okna domů
září sluncem
Město už cítí
jaro v zátylku
Slunce se zlatým
puncem
klesá dolů
k zániku
HNUS
Cítím hnus
všech mých hrůz
oněmělý
ztracený
uprostřed prázdný cely
dost divný
je to celý
MEZIČAS
Žití v mezičase
prázdných dní
točí se to zase
o jiném se sní
holt pohoda jak prase
kdy
zbývá jen hnít
a ptát se
Pro co žít
a jak se tiše uzemnit
SNÍMÁNÍ HŘÍCHů
Snímání hříchů
v naprostém tichu něhy
a kdeže loňské sněhy
jsou
Dál kráčím dobou ledovou
a stačím přetnout míchu
bez tichého vzdychu
Pluji po stráních samoty
kde zavání dech temnoty
a vřeští bolesti
vyšinutých neřestí
spadaných do listí
tajemných dějů
Tak
obracím oči
k nebi
Tiše se směju
že nevím
kam jedu
v nekonečným tichu
NEDÁM SI
Cejtím hloubku samoty
temnoty kopku
Do prázdna kopnutý
nedám si vodku
SUMEC
Jaro to rozjelo na plný plyn
Hodila by se do uší
Janis Joplin
Slunce depky vysuší
a nadělí nálady unce
v pondělí i v neděli
chytím si zlatýho sumce
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář