Dominik Lipner - Fotografie a texty

  Dnes jsem dosáhl na svém webu 11900 návštěv, což je pěkný dárek k mým dnešním 35 narozeninám! :-)

 V pátek 13. ledna 2012 zemřel můj táta Milan Lipner...

Jedna báseň na rozloučenou:

Alespoň já musím přetnout ty kruhy

když ty jsi byl druhý

co jako první odešel

smutek můj by se do celého světa nevešel

jak tvůj život

žitý radostí i chvílemi temnot

zbývá jen lítost a doufání

že teď už ti není

k uzoufání

tak přetnout ty kruhy bolesti a smutku

vždyť jen na chvíli jsme tu

vzkutku

tak pluj tam kde je tí líp

a my se budem snažit

i za tebe dále lépe žít....

 -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Noc a den

Den s nocí chodí lidskou tmou

Jdou stále oba najednou

Jdou tmy i světla trpkým vínem

Jsem sobě ve dne nočním stínem

( z vlastní tvorby)

Čekal jsem, že přijde úleva. Místo toho přišla ještě větší bída. Čekal jsem světlo, přišla tma. V mém nitru všechno vře, utrpení stíhá utrpení.

(Bible, kniha Job 30, 26-27)

Naplněni vděčností za život nám tolik blízkého člověka, a přece zarmouceni, zaskočeni takovou tíhou jeho života, že se rozhodl proměnit ji v lehkost nového bytí, oznamujeme, že v pátek 13.1.2012 ukončil ve věku 59 let hledání svého místa v nesrozumitelném světě

náš, tatínek, bratr, strýc, přítel

pan

Milan Lipner

Rozhodl se zemřít, protože již nemohl dál... tmy bylo víc než světla

Za život našeho drahého Pánu Bohu poděkujeme při pohřebním rozloučení

v pátek 27. ledna 2012 v 11.00 hod. v kostele Církve československé husitské

v Praze – Holešovicích, Farského 3

Jménem zarmoucených 

Dominik, syn

Daniela a Pavel, sestra s manželem

Jana, neteř

Michal s rodinou, synovec

nejbližší přátelé

Praha 5, Vacínovská 9

 Tak sám si připadám

že  nevím kam jít mám

duše má pluje  po vlnách bolesti

je mi smutno

v neřesti

proč jsi odešel tak brzy

proč?

to člověka tak mrzí

a není slov

není slz

jen prázdno

 Když podívám se na svou duši
slyším jak jiní jsou prázdní a hlušší
a v duši zbývá jenom ticho a stesk
a pak prázdný tichý blesk
a pak jen slova
a znova
a znova
se otáčíš
a snažíš přežít sám sebe
ale kde je kurva to nebe?
zbývá jen se ptát a nebýt sám..
zbývá jen pár slov
a pak zalovit ve svý minulosti
a kosti ze žalosti jsou prázdé
ale i slovo občas zůstane, když vše není prohrané..
ve vlastní budoucnosti...

Tři druhy balenýho tabáku
balím dohromady
myslím na lásku
na tvoje vnady a další pivo upíjím
svým životem se ubijím a pluji
po řekách života
kde jsem sám
a přeci není samota
jsme svoji
jsme dvojí
v jednotě duše
tak jasně
tak suše
jsme spolu na věčnost
spojeni